Jak na fotografování koncertů – díl 1.
Milan Říský, specialista na fotografování koncertů, pro Vás připravil dva články o tom, jak koncerty začít fotit a na co se připravit. Děkuju mu za to. Dnes si vychutnejte první článek 🙂 Pepa Cvrček
Jak na fotografování koncertů – Milan Říský
Focení koncertů je podle mě jedna z nejtěžších fotografických disciplín obecně. Měnící se světla na pódiu, poskakující hudebníci a především nízká hladina osvětlení. Koncertní fotograf musí zvládat na tyto skutečnosti dynamicky reagovat a vystihnout kouzlo okamžiku a ideálně i z pódia tryskající emoce a energii. Hudebníka na pódiu si totiž na rozdíl od modelky bohužel nenaaranžujete.
První co musí amatérský fotograf řešit je, zda může na koncertě vůbec fotit. Zapomeňte na to, že budete hned na začátku fotit koncerty zahraničních hvězd. Na to je třeba mít za zády nějaké médium. V tom ohledu mám za sebou radši dvě (tištěné a jejich webové mutace). I k tomu se dá s trochou píle dopracovat.
Obecně se prostředí, se kterými se koncertní fotograf setká, dají rozdělit do tří skupin – kluby, velké haly a venkovní pódia. Každý z nich má svá specifika a také vyžaduje odlišný přístup. To si ale představíme v druhém díle.
Na koncertě většinou platí někdy psaná, někdy nepsaná pravidla. Přesto se dá říct – jako fotograf můžu fotit první tři skladby a zbytek buď z prostoru pro diváky, nebo vůbec. A samozřejmě bez blesku.
Příprava před akcí
Dá se na koncertní focení připravit? Já tvrdím, že částečně ano a i když se na podiu před vámi odehrává pro mnohé překvapivý scénář, vězte, že když fotíte kapelu a za dva týdny znovu, tak zjistíte, že velká část koncertu je prakticky totožná. Zpěvák během první písničky roztleskává, během druhé běží k divákům…často se stále opakující schémata, která když předem znáte, budete napřed před ostatními fotografy a často si odnesete snímky, které ostatní prostě nestihnou udělat. Přitom není nic jednoduššího, než si první písně koncertu pustit na youtube. Pokud tedy nejdete na ten opravdu první koncert z aktuálního turné 🙂
Nastavení foťáku
Na koncertě musí fotograf vystihnout ideální rovnováhu mezi citlivostí ISO, clonou a časem závěrky.
Já zásadně fotím na manuál. Nespoléhám se na žádný z poloautomatických režimů. Většinou si nastavím pevně ISO a clonu a pak případné nedostatky ladím jen časem uzávěrky, což spočívá v jednoduchém otáčení jednoho kolečka. Nic těžkého… Nijak zásadně neřeším šum, neboť se držím hesla, že je lepší přinést z koncertu fotku lehce zašuměnou, než žádnou. Nehledě na to, že určitým koncertům dodává šum na fotkách zcela jiný nádech, hlavně těm klubovým. A kvůli často špatnému osvětlení kolikrát ani jiné nepřinesete. Dokonce existují fotografové, kteří trochu šumu úmyslně fotce přidají, aby získala ono kouzlo.
Nedá se přesně říct, jak konkrétně fotoaparát v manuálním režimu nastavit. Vše závisí na místě, světlech a také kapele. Líp se fotí zpěvák stojící poklidně za mikrofonem, než potetovaný pankáč skákající po pódiu. Ovšem snímky toho druhého případu budou vždycky lepší, když se povedou. Většinou se snažím, aby čas byl 1/150 a kratší, ISO tak kolem 800 (mění se podle prostředí) a clona rovněž podle okolí. V klubu někdy fotím i na 2,0 nebo 2,2. Festivaly s 2,8 a výše dle světelnosti teleobjektivu a nasvícení scény.
Další věcí, kterou si rozhodně nezapomeňte zabalit, když půjdete fotit koncert, jsou špunty do uší. Kromě toho, že potlačí často až moc hlasitý zvuk, tak navíc odfiltrují nepříjemné výšky, takže je ve výsledku zvuk i příjemnější.
Snažte se během koncertů vyhnout fotografiím celého pódia, zaměřte se spíše na detaily, případně publikum. Já detaily zásadně řeším až ve chvíli, kdy vím, že mám na kartě alespoň jednu fotku, která může jít do tisku a bude použitelná. Krásně vyfocený detail kytary by mi byl k ničemu, kdybych neměl pořádnou fotku hudebníka, kterému patří.
Kde fotit a co s sebou? Tak o tom příště 🙂
Milan Říský
Pokračování tohoto článku je zde.
